Domů
24.12.2007
Zaklínač dohráno
Po téměř dvou měsících po vydání jsem se probojoval na konec téhle super hry. Cesta byla sice dlouhá ale po celou dobu nesmírně zábavná.Jak jsem se na Zaklínače těšil ilustruje to, že jsem neváhal a běžel jsi pro svou kopii už v předpremiérovém prodeji. Jen školní povinnosti mi zabránily dohrát ho v pár dnech, a tak se moje tažení Temerií protáhlo na dva měsíce.
Tahle hra je polská, a proto i když se z hlediska hratelnosti trochu inspiruje západní fantasy produkcí, přínášído kalných RPG vod dost nových prvků, z nichž řada vychází z předlohy.
Boj sice není nějak extrémně odlišný od normální produkce, ale nutí vás aspoň k jisté koordinaci kliků a tak narušuje jinak běžnou metodu klikfestu. Musíte zde kombit úder za úderem klikáním ve správnou chvíli jinak vás čeká citelný postih. Boj hodně kopíruje opravdový šerm, kde při normálním střetu dojde k dvěma až třem sekům a jeden z účastníků se poroučí k zemi.Člověk si na tenhle styl musí chvilku zvykat, ale pak už jenom s nadšením kouká, jak s každým dalším bodíkem utraceným za umění šermu je Geralt agilnější a jak rafinovaně seká a kope do svých nepřátel. Jeho kopanec mezi nohy složí často i stopadesáti kilového ghúla.
Každý správný Zaklínač se sice umí setsakra dobře ohánět mečem, ale proti všemožným napřirozeným příšedlákům někdy ani stříbrný meč vykutý v Mahakamu neudává tempo a náš Geralt si musí pomoct jinak. Má zpravidla dvě možnosti. Může použít nějaké z pěti znamení. Aard, Quen, Yrden, Igni a Axie. Ano, správně, Holotrop chybí, ale jeho funkci z části přebírá štítové kouzlo Quen. Inu, každé znamení je jiné, a rozdílně využitelné. Například Aard je využitelný hodně a všude, ale takový Yrden,oproti knižní předloze, je naopak ku dvěma věcem. Igni si můžeme založit ohníček nebo pocuchat studenomilné živočichy. Ovšem nechceme li nepřítele jenom odhazovat v dál nebo na něm zapalovat šactvo, můžeme zkusit i jediovský mindtrick, zde pod názvem Axie (Geralt ho napřídlad v povídkách používá k uklidnění svého koně). Ten bohužel platí na malé procento potvor a jeho využitelnost tím lehce klesá.
Vědmáci ale nežijí jenom ze základů magie ve formě kouzel, ale i alchymistických lektvarů. Těch je ve hře opravdu dost a téměř každý se na něco hodí. Zaklínači, ač poměrně na toxikaci organismu odolní, taky nevydrží všechno. Po třech až čtyřech lektvarech zkoumzumovaných v krátké době jsou schopni upadnout do nezvratného stavu ne nepodobného smrti. Aby jsme si ale mohli nějaký ten lektvárek nad ohničkem uvařit, budeme potřebovat ingredience. Sběr přísad je jedním z hlavních pilířů hry, protože v tužších soubojích si bez těchto nervový systém stimulujích látek ani neškrtneme.
Nedělejte si iluzi, smíchat cokoli s čímkoli sice jde, ale málokdy z toho něco rozumnýho vyleze. Nejdřív je potřeba znát recept, potom mít silný alkohol. Většina silných špiritusů ani tak není dostatečně kvalitní a Geralt si musí nejdřív vyrobit polotovar, do kterého ingredience potřebné k vytouženému lektvaru nahází. Pak už se meze ničemu nekladnou a můžeme vesele míchat od lektvaru na posílení z vlaštovičníku až po mutagenní elixíry ze srdce strigy. Jediná další podmínka je, že Geralt u lučby musí sedět u ohýnku a být v meditačním režimu.
A jak jsme na tom s příběhem, mám proč to hrát? Pan Sapkowski se sice nepodílel na scénáři, ale kontrolu nad projektem měl a je to vidět. Příběh je napínavý, dostatečně spletitý, docela odcípá a nejsou v něm příliš znatelná hluchá místa. Jen toho chození z bodu A do bodu B a zpět pětkrát za sebou nemuselo být tolik. A pozor, hra je i na konci zábavná a po finálním souboji příběh SKONČÍ! V poslední době věc nevídaná, že na konci hry skončí i příběh.
A skončí často jinak, protože naše rozhodnutí ve velké míře opravdu změní naší budoucnost, a to fest.Při nějakém důležitém okamžiku nám hra flashbackem připomene, proč se stalo to co se stalo na základě našich dřívějších rozhodnutí. Už se sám těším jak to rozehraju znova a jak se bude příběh odvíjet, když se zachovám jinak než předtím.
Geralt se sice naběhá hodně, ale prostředí se sem tam změní, tak z toho chození nemusí být tak znuděný. Nezůstaneme zavření jenom za hradbami Wyzimy ale podíváme se i na všelijaká jiná místa a to je veliké plus!
Geralt mluví česky, a i když mu to mnozí mají za zlé, mě to nijak hrozný nepřišlo. Občas mě hra trochu zatahala za ouško ale zase to vynahradila parádním ozvučením a soundtrackem.
Takže si to shrňme! Vynikající příběh v duchu předlohy, zábavný soubojový systém, použitelné lektvary a navíc, kartičky s obrázky svedených dam :-). Král letošního podzimu ukázal západní produkci sílu středoevropských vývojářů.
Tak pěkné Vánoce a příště snad v Tretogoru.
Komentáře
(Grympy - Mail - WWW)
Škoda, že to nikdo nečet. I s ročním odstupem se mi tenhle článek docela líbí :-)
Přidání komentáře...